Tyčinky do uší neboli uchošťoury. Používat je prostě potřebujeme, protože občas máme v uších nepříjemno. Ale musí být nutně plastové? Musí končit v moři, kde se za ně zahákne mořský koník? Nemusí. Mohou být rozložitelné. Jako jsou ty od Hydrophilu. Jemné, citlivé, bezpečné a 100% ekologické.

Jsou 100% rozložitelné a kompostovatelné, v krabičce z recyklovaného papíru a navíc velmi příjemné.

Na téma čištění uší vatovými tyčinkami najdete na internetu mnoho rozporuplných reakcí. Někdo říká rozhodně ano, někdo říká rozhodně ne. My říkáme: všeho s mírou. Rozhodně ne každý den a rozhodně ne do hloubky, spíš jen tak jemně u vstupu do zvukovodu. Uši jsou velmi samočistící a maz se v nich netvoří omylem, má svůj význam. Nicméně někdy se nám ušní štětičky prostě hodí (nejen na čištění uší), tak proč se jim bránit.

Z čeho jsou tyčinky vyrobeny?

Z bambusu a bavlny, víc není třeba.

Bambus má řadu výhod. Je ho hodně a roste rychle (ve správných podmínkách zvládne až 1 metr/den). To znamená více kyslíku a více zpracovaného CO2. Na světě pokrývá asi 32 mil. Ha (opravdu hodně fotbalových hřišť) a k jeho pěstování netřeba žádných pesticidů, protože je přirozeně antibakteriální.

Bavlna je měkoučká, savá a jemná.

Musí být produkty vyrobené v Asii vždycky jen ekologické zlo?

V ideálním světě by se všude prodávaly pouze produkty lokální výroby a z lokálních surovin. K takovému ideálu je ale daleko a trh a ekonomika nějak fungují. V tom všem nikdy není nic jen černobílé. My za své poslání považujeme hledat a nabízet alternativy, které něco skutečně zlepšují, jsou v něčem udržitelnější a ekologičtější.

Snažíme se české výrobce vyhledávat a podporovat. Pokud ale chceme nabízet opravdu širokou škálu produktů ve všech segmentech, musíme sáhnout i do cizích vod. I drtivá většina evropských firem, které se soustředí zejména na kategorii zero waste produktů, vyrábí na nějakém místě v Asii. Ať už Číně, Taiwanu či Indii. Proč? Především kvůli dostupnější ceně a velkým kapacitám.

Jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Určitě je tedy žádoucí se zajímat o to, jak konkrétní asijská továrna funguje. Jestli nabízí svým pracovníkům férové podmínky, jestli dbá na ekologické faktory, nebo zda zaručuje vysokou kvalitu.
Pokud tomu tak je, považujeme i produkty z Asie za schůdné. Obzvláště proto, že si koupíte jeden produkt, který pak nahradí stovky, ne-li tisíce jednorázových. Bilance uhlíkové nebo obecně ekologické stopy je pak podle nás jasně pozitivní.

Toho odpadu jen díky kartáčkům

Jeden člověk za život spotřebuje mnoho set zubních kartáčků a vytvoří tak až několik desítek kilogramů plastového odpadu. V Česku se recykluje jen něco přes 60 % plastového odpadu, zbytek končí na skládkách či ve spalovnách. Jen Praha je tak schopná za rok vyprodukovat několik desítek tun nerecyklovaného plastového odpadu pouze ze zubních kartáčků. Proto doporučujeme používat rozložitelné kartáčky z obnovitelných zdrojů - namísto plastu z ropy.